Navštivte náš nový web revoka.cz

Fotogalerie
Vlastnosti sádrokartonu

Tepelně-technické vlastnosti sádrokartonu
Vlhkostní vlastnosti sádrokartonu

Akustické vlastnosti sádrokartonových systémů
Zatímco konstrukce ze zdicích materiálů působí dojmem solidnosti a bezpečnosti, sádrokartonové konstrukce v tomto směru vyvolávají u laiků často velké pochybnosti. Při prvním setkání se sádrokartonem je opravdu obtížné uvěřit, že by konstrukce vážící ne metr čtvereční zhruba pětkrát méně než klasická zeď z plných cihel mohla mít srovnatelné akustické vlastnosti. Ve světě akustiky ovšem existují dva dokonale fungující systémy. Tím prvním, již po staletí používaným, jsou těžké konstrukce tlumící hluk především svou hmotností. Druhým, vývojově daleko mladším, daným především vyspělostí technologie výroby stavebních hmot a v současném světě daleko používanějším, jsou lehké, subtilní konstrukce, pracující na principu kmitajících desek absorbujících do sebe srovnatelné množství energie jako konstrukce hmotné. Přednosti, které sádrokarton v tomto směru nabízí, vyniknou při uvážení skutečnosti, že používání lehčích materiálů například na nosné konstrukci, jako jsou stropy nebo stěny, je naprosto běžné (stropy Hurdis, keramické stropy, lehčené panelové stropy, lehčené zdicí materiály nosných konstrukcích). Jedinečné vlastnosti sádrokartonových konstrukcí výrazně přispívají k zachování akustických podmínek  v interiéru i při celkové nižší hmotnosti stavby. Akustické vlastnosti stavebních konstrukcí se udávají váženou stavební neprůzvučností ´Rw a váženou stavební normalizovanou hladinou kročejového hluku ´Lnw. Vážená stavební neprůzvučnost udává izolační vlastnosti konstrukcí proti hluku šířícímu se vzduchem (zvuk se přenáší vzduchem do dělicí konstrukce a zní do vedlejší místnosti). Vážená stavební normalizovaná hladina kročejového hluku udává izolační schopnost konstrukce proti hluku vznikající například chůzí, a proto se udává pro podlahové konstrukce. Pro váženou stavební neprůzvučnost platí, že čím je vyšší,  tím lépe, zatímco pro váženou stavební normalizovanou hladinu kročejového hluku platí naopak. Obě hodnoty se udávají v decibelech (dB). Je důležité rozlišovat hodnoty stavební (s apostrofem čili odsuvníkem) a laboratorní (bez apostrofů). Laboratorní  hodnoty jsou naměřeny v laboratoři a měří se bez vlivu vedlejších přenosových cest; naopak stavební hodnoty se měří přímo na stavbě a jsou nižší než laboratorní (orientačně o 2 – 3dB). Aby se maximálně využilo akustických vlastností sádrokartonových konstrukcí, jsou následující zásady a pravidla.

1.  Akustická pohoda je výsledkem akustických vlastností všech ohraničujících  konstrukcí      místnosti, tzn. podlahy, stěn a stropu. Pokud hodnoty akustických vlastností některé      z nich neodpovídají hodnotám akustickým vlastností ostatních, dochází k výraznému      snížení výsledných akustických vlastností.
2.  Pro dobrý výsledek je důležité, aby se zvuk nemohl šířit vedlejšími přenosovými      cestami. Těmi mohou být například rozvody topení, vedoucí z místnosti do místnosti,      prostory nad podhledy, není-li sádrokartonová příčka dotažena až ke stropu atd. Dělící      konstrukce nesmí mít žádné netěsnosti, tzn. všechny styky, spáry a prostupy musí být      dotěsněny sádrovými tmely nebo trvale  pružnými hmotami.
3.  Pro sádrokartonové příčky s dveřmi je určující  vážená vzduchová neprůzvučnost
     dveří (je podstatně nižší než neprůzvučnost sádrokartonové příčky ), a proto je třeba      počítat s výsledným snížením akustických vlastností sádrokartonové  příčky.
4.  Sádrokartonovou příčku, na níž se klade požadavek z hlediska akustiky, montuje se      vždy od podlahy až ke stropu a teprve potom se montuje sádrokartonový podhled.      V podkroví, kde se sádrokartonová příčka montuje jen do úrovně podhledu, se raději       volí – kvůli vyloučení přenosu hluku prostorem nad podhledem – opláštění      sádrokartonového podhledu dvěma vrstvami sádrokartonových desek  tl. 12,5 mm.
5.  Elektrické krabice se nikdy neumisťují v sádrokartonové příčce nikdy proti sobě.
6.  Pokud možno se volí co největší tloušťka sádrokartonové příčky (resp. dutého prostoru      mezi plášti příčky). V praxi to znamená, že akusticky nejúčinnější  jsou sádrokartonové      příčky s profily CW 100, zatímco nejméně účinné jsou sádrokartonové příčky s profily      CW 50. Platí samozřejmě, že sádrokartonové příčky dvojitě opláštěné mají lepší      akustické vlastnosti než sádrokartonové příčky opláštěné jednovrstvě.
7.  Spáry mezi sádrokartonovými deskami, ať již mezi první a druhou vrstvou,
     nebo mezi jednou a druhou stranou sádrokartonové příčky, se musí překrývat (musí      být vzájemně přesazené).
8.  Dutý prostor sádrokartonové příčky se vyplní z 80% jeho tloušťky izolací. Tak je      zajištěn optimální akustický účinek. Izolace musí být zajištěna proti sesunutí.
9.  Sádrokartonová příčka se montuje vždy na hrubou podlahu a teprve potom se      provádějí potěry, nebo lehká plovoucí podlaha. Nedodržením této zásady se dostaví      pokles akustických hodnot vlastností až o desítky decibelů.
10.Volí se vždy kompletní vyzkoušený systém, na akustické vlastnosti mají vliv nejen      sádrokartonové desky, ale rovněž detaily provedení sádrokartonových profilů, závěsů      apod.
11.Má-li sádrokartonová předsazená stěna sloužit zlepšení akustických vlastností stěny      stávající, musí být mezi povrchem stěny a lícem sádrokartonu alespoň 50 mm tlustá      mezera. O izolaci platí totéž, co bylo popsáno v bodě 8.

A na závěr jednu perličku. Každý z nás určitě alespoň jednou navštíví jedno z četných nových multikin, rostoucí po Čechách jako houby po dešti. Až budete vychutnávat příběh na plátně, umocněný nádhernou hudbou, vzpomeňte si na sádrokarton. Je totiž všude kolem nás. Dokonce i stěny mezi jednotlivými sály, v nichž jsou požadavky na váženou vzduchovou neprůzvučnost až 80dB, jsou ze sádrokartonu. Nevěříte? Nenápadně si na stěnu poklepejte a přesvědčte se sami.

Tepelně-technické vlastnosti sádrokartonu
Již jsem se zmínili, že sádrokarton není ani typický izolant, ani vodič. Proto se pro tepelně izolační konstrukce kombinuje s vhodnou tepelnou izolací, většinou minerální vlnou. Sádrokarton se jeví při zabudování ve stavbě jako dotykově teplý (to je dáno i papírem na povrchu sádrokartonové desky). Tento jev souvisí s příznivou hodnotou tepelné jímavosti sádrokartonu,což je hodnota udávající, jak rychle daný materiál při dotyku odvede teplo z vaší ruky či nohy. Je-li tepelná jímavost materiálu vysoká, máte při dotyku pocit, že je velmi studený (např. ocel); naopak při nízké tepelné jímavosti se vám zdá materiál dotykově teplý. Příkladem extrémně nízké tepelné jímavosti může být například pěnový polystyren, resp. plasty vůbec. Na druhou stranu – díky tepelným vlastnostem na pozici jakéhosi středu lze sádrokarton používat i pro nízkoteplotní plošné systémy vytápění (podlahové vytápění nebo vytápění topnými kabely uloženými v podhledu). Při řešení podlahového vytápění se již řadu let úspěšně používají suché sádrokartonové nebo sádrovláknité dílce podlahy. V občanských stavbách mají v poslední době zase zelenou systémy chlazených sádrokartonových podhledů, v nichž jsou speciální hutné sádrokartonové desky chlazeny chladícími či naopak topnými hady na líci sádrokartonové desky (podle ročního období). Sádrokartonové předsazené stěny nebo tzv. suchá omítka mohou značně urychlit ohřátí místnosti, zvláště při přerušovaném vytápění, například v rekreačních objektech. Všichni to známe. Přijedeme na chatu a potřebujeme rychle zatopit. Jenomže teplo, které vytváříme, se akumuluje do masivních stěn a nám je stále zima. Předsazená stěna nebo suchá omítka ze sádrokartonu mají tepelnou akumulaci podstatně nižší než zděná zeď a ohřejí se velmi rychle. Výsledkem je, že se i místnost ohřeje rychleji. Krátkodobá teplotní odolnost sádrokartonu je 75°C, dlouhodobě lze sádrokarton namáhat teplotu do 45°C. Ani při vysokých teplotách nehrozí sádrokartonu v žádném případě vznícení, je nehořlavý. Může ovšem dojít ke změnám, které mají vliv například na vzhled (vlasové trhlinky apod.), nebo ke snížení pevnosti.

Vlhkostní vlastnosti sádrokartonu
Sádrokarton je pro vodní páry propustný materiál. Absorbuje ze vzduchu vlhkost a opět ji uvolňuje , pokud se vlhkostní poměry v místnosti změní. Takové regulování vlhkostního režimu místnosti má příznivé účinky na lidský organismus, konkrétně na dýchací cesty. Tolik k použití sádrokartonu v běžných podmínkách. V souvislosti má však sádrokarton svá omezení. Víme, že kromě běžných sádrokartonových desek vyrábějí i desky impregnované, u nichž je právě nasákavost a obecně citlivost na vlhkost snížena. Zatímco běžné desky  (bílé) jsou určeny do konstrukcí v suchých prostorech, sádrokartonové desky impregnované (zelené) jsou určeny pro prostory s vyšší vzdušnou vlhkostí, jako jsou koupelny, WC, bytová jádra, apod.. O rozdílnosti vlastností jednotlivých druhů se můžete přesvědčit, zkusíte-li oba druhy sádrokartonových desek ohýbat za mokra. Zatímco ohýbání běžných sádrokartonových desek jde snadno, impregnovaná sádrokartonová deska absorbuje vodu pomalu a neochotně, a je tedy za mokra jen těžko obývatelná. Z výše napsaného vyplívá i odpověď na běžnou otázku, co se stane se sádrokartonem, vyplaví-li vás soused. V převážné většině případů se nestane nic – sádrokartonové desky vyschnou bez jakýchkoliv následků. Jestliže je však vlhkost déletrvající, je vždy třeba zkontrolovat, zda se sádrokartonové desky vlhkostí neprohnuly. Do míst s trvale vysokou vzdušnou vlhkostí, jako jsou sprchy veřejných bazénů, mokré procesy v průmyslových objektech apod., se nehodí ani impregnované sádrokartonové desky. Použití impregnovaných sádrokartonových desek v exteriéru je obecně možné pouze tam, kde nedochází k přímému ostřiku vodou (pasáže apod.), nikdy ne v konstrukcích trvale vystavených dešti. Pokud vás napadne otázka, co se v takovém případě se sádrokartonovou deskou stane, je třeba si uvědomit, že proces znehodnocení může trvat i několik let. První známkou konce životnosti sádrokartonové desky je odlupování kartonu od sádrového jádra. Poté již poměrně rychle nastupuje proces rozpadu. Totéž by vás může čekat, zamění-li se v konstrukci koupelny sádrokartonovou desku impregnovanou (zelená) sádrokartonovou deskou obyčejnou (bílá). Do vlhkých sklepů nebo místností s výskytem zemní vlhkosti nelze
sádrokartonové konstrukce doporučit vůbec. Závěrem uvádím tepelně-vlhkostní parametry sádrokartonových desek

součinitel tepelné vodivosti desek     0,22 W/m K
faktor difuzního odporu                      6-10
měrná tepelná kapacita                     1060 J/kg K









©2007 | Design by Horacio