Fotogalerie
Historie sádrokartonu

Historie sádrokartonu
Když byl koncem minulého století v USA patentován sádrokarton,nikdo netušil,že spojením dvou tradičních materiálů, tj.papíru a sádry, vzniká stavební technologie, která se nejenvelmi rychle rozšíří do celého světa, ale vedle počítačových čipů, letů do vesmíru a Internetu vstoupí úspěšně do 21. století, aniž by dosáhla hranic svých možností. Sádrokarton se nestal společníkem supermoderních technologií náhodou. Ztělesňuje přes svou zdánlivou primitivnost – všechny vlastnosti, které moderní člověk konce 20. století vyznává. Rychlost, jednoduchost, přizpůsobivost, snadné zpracování minimální počet prvků, malou hmotnost, mnohostranné použití, snadnou údržbu a opravu, recyklovatelnost, snadnou manipulaci, individualitu při zachování  velkosériové produkce. Vedle těchto ryze technických vlastností nabízí sádrokarton a produkty sádry i vynikající vlastnosti biologické a ekologické. Sádra jako přírodní produkt reguluje vlhkost v místnosti, a tím vytváří téměř ideální mikroklima pro  život člověka. Kvantitativní míra zásaditosti čili pH sádry (pH = 7) je totožné s pH lidské pokožky a sádra či sádrokarton se chemicky chovají jako neutrální. Rovněž ekologicky představuje sádrokarton surovinu budoucnosti, neboť je plně recyklovatelný (zbytky sádrokartonnu nevracejí do výroby).Pro člověka počátku 21. století je typická flexibilita (přizpůsobivost) na neustále se měnící podmínky a podstatně větší mobilita, než tomu bylo v minulosti. To se samozřejmě odráží i ve způsobu našeho bydlení či práce. Dnešní domy při rychlém vývoji techniky morálně zastarávají podstatně rychleji a jejich úprava podle měnících se požadavků rodiny či firmy musí být rychlá, s co nejmenšími zásahy do stavby a hospodárná. To vše sádrokarton a produkty sádry splňují. Jen obtížně najdete jiný materiál, s kterým byste mohli začít rekonstruovat dům od podlahy, pokračovat příčkami a předsazenými stěnami, vybudováním útulné koupelny (přestavbou bytového jádra) a skončit intimitou podkroví. A to vše jedním materiálem(sádrokartonem) a suchou cestou.

Základní pojmy:
Ze sádrokartonu se stavějí konstrukce, které si možná nedovede představit každý, a proto si je blíže vysvětlíme.

Příčky – jsou nenosné stěny, které rozdělují prostor bytu nebo domu na jednotlivé místnosti. Nenosné se jim říká proto, že nejsou oporou pro stropy, a lze je tedy
snadno přemisťovat.

Podhledy – jsou lehké zavěšené konstrukce pod nosným stropem, které zakrývají často členitou část nosného stropu (jednotlivé trámy či nosníky apod.). Jejich
techniky je manipulace s nosnými prvky stropu obtížná, a tudíž zdaleka ne tak přesná, jako s lehkými prvky sádrokartonového podhledu. Prostor nad sádrokartonovými podhledy navíc nabízí možnost skrytého vedení různých instalací.

Předsazené stěna – je lehká stěna postavená před stávající, většinou nosnou stěnu a zlepšující parametry stěny původní (tepelné, zvukové, požární apod.). Příkladem může být například sádrokartonová předstěna přistavěná k původní stěně kamenné.

Šachtová stěna – je varianta předsazené stěny, která se využívá k obezdění nejrůznějších šachet, umožňující opláštění sádrokartonovými deskami pouze z jedné strany.

Instalační příčka – je příčka, jejíž dutý prostor uvnitř je připraven a využit k vedení rozměrnějších domovních instalací (např. odpady WC v horizontálním směru
apod.).

Suchá omítka – místo klasického omítání maltou je možné na stěnu nalepit speciálním sádrovým lepidlem sádrokartonové desky, a tím vyloučit mokrý proces.

Plovoucí podlaha – název pro podlahu, která není v žádném bodě spojena pevně s podkladem nebo obvodovými konstrukcemi. Rozlišujeme plovoucí podlahy těžké (beton rozprostřený na minerální izolaci) a lehké (na izolaci jsou uloženy desky z různých materiálů).

Lehká sádrokartonová plovoucí podlaha – je podlaha položená na vrstvu tepelné nebo zvukové izolace nebo suchého podsypu a tvořící podklad pod nášlapnou vrstvou, jako je koberec, lamelové parkety, dlažba apod.Plovoucí se jí ríká proto, že není mechanicky spojena s podkladem ani okolními konstrukcemi. To má příznivý vliv na akustické vlastnosti podlahy. Rozlišujeme lehké a těžké plovoucí podlahy.Těžké plovoucí podlahy tvoří cementový potěr na tepelné nebo zvukové izolaci. Při konstrukci lehkých plovoucích podlah jsou na vrstvu izolace montovány suchou cestou dílce podlahy ze sádrokartonu nebo jiných materiálů (dřevotříska, dřevoštěpkové desky apod.). Název plovoucí podlaha se používá i pro volně pokládané lamelové parkety. Lehká plovoucí podlaha ze sádrokartonu tvoří podklad pro tuto plovoucí podlahu.









©2007 | Design by Horacio